Pavel zde vyjadřuje jistotu, naprostou víru a přesvědčení, že Kristus v nás činí své dílo. Nikdo Boha nehledá, ne, není ani jeden, ale Kristus svojí iniciací bezpodmínečné lásky v nás začíná své dílo – spásu, a s určitostí je dokončí. V angličtině existuje jedna píseň, kde se zpívá: „neučil jsi nás plavat, abys nás nechal utopit, nevzal jsi nás tak daleko, abys nás opustil…“. Bůh v nás započal své dílo, a ač se nám to zdá neuvěřitelné, jsme proměňováni od slávy ke slávě. Chce to jen jednu věc, nechat Boha pracovat. Nechat se milovat, nechat se napravovat, nechat se budovat. Nechme Boha ať nám řekne kým skutečně jsme – jsme Jeho vyvolení, milovaní, svatí, vzácní, královské kněžstvo, jsme ovce svého pastýře, nevěsta svého ženicha, jsme vykoupení Jeho krví. Jenom to nikdy nevzdejme, neboť On to nevzdává s námi, ať už je ten proces jakkoliv dlouhý, On to dílo, které v nás započal dokončí.