Úloha znamení ve Starém Zákoně

Znamení a zázraky měly po celou historii lidstva vždy jasnou úlohu. Autentizovat a zjevit Boží moc a vůli, potvrdit, že ten kdo se za někoho vydává jím skutečně je, a potvrdit, že to co je řečeno je skutečně od Boha a proto je důležité tomu věnovat náležitou pozornost a brát to patřičně vážně.
Ex 10:1,2 I řekl Hospodin Mojžíšovi: Vejdi k Faraonovi, ačkoli jsem já obtížil srdce jeho, a srdce služebníků jeho, abych učinil divy tyto své u prostřed nich; A abys ty vypravoval v uši synů svých i vnuků svých, co jsem učinil v Egyptě, a znamení má, kteráž jsem prokázal na nich; abyste věděli, že já jsem Hospodin.
V Exodu 10 Bůh provádí znamení, aby potvrdil Izraelskému národu, že je tím za koho se vydává – Všemocný Bůh, a že Izrael se na něj může spolehnout.

Úloha znamení v evangeliích

Lidé však od počátku vnímali zázraky a znamení pokřiveně. Hříšný člověk se svými sklony k modloslužbě – uctívání něčeho, nebo někoho jiného, na místo Boha – přestal za znameními a zázraky vidět Boha a znamení a zázraky se staly jeho Bohem. Mt 12:38,39 Tehdy mu někteří ze zákoníků a farizeů odpověděli: "Mistře, chceme od tebe vidět nějaké znamení." On jim ale odpověděl: "Zlé a cizoložné pokolení vyhledává znamení, ale žádné znamení mu nebude dáno, kromě znamení proroka Jonáše.
Ježíš činil zázraky motivován svým milosrdenstvím a láskou k lidem. Tyto zázraky pak byly znamením, že Ježíš je ten za koho se vydává – potvrzovaly a autentizovaly – Mesiáš, Všemocný Bůh. Sk 2:22: "Izraelité, slyšte tato slova: Ježíše Nazaretského, toho muže, kterého mezi vámi Bůh prokázal divy, zázraky a znameními, které skrze něho Bůh dělal uprostřed vás, jak sami víte.
Jan 4:47,48 Když uslyšel, že Ježíš přišel z Judska do Galileje, šel k němu a prosil ho, aby sestoupil a uzdravil jeho syna, neboť začínal umírat. Ježíš mu tedy řekl: "Neuvidíte-li znamení a zázraky, nikdy neuvěříte." Zázraky a znamení vždy motivují k víře v Boha a v Jeho Slovo – Bibli. V případě, že k tomu nemotivují, naše srdce nemá správný postoj a naše vnímaní zázraků a znamení je pokřivené.

Úloha znamení při naplňování Ježíšova Velkého pověření z Matouše 28: 18- 20 – kázání evangelia a budování církve

Mk 16:17,20 Ty, kdo uvěří, pak budou provázet tato znamení: v mém jménu budou vymítat démony, budou mluvit v nových jazycích,…A oni vyšli a kázali všude a Pán jim pomáhal a potvrzoval slovoznameními, která je doprovázela. Amen. V Markovi 16 je opět popsán záměr zázraků a znamení – potvrdit, že to co je řečeno je skutečně od Boha. Apoštolové vyšli a kázali evangelium! To je Boží záměr! Kázání pak potvrzoval Bůh, že je od Něj a hodné víry. Příklad Marka 16:20 je nádherně popsán v knize Skutků. Sk 2:4, 11, 19, 21- 22: A všichni byli naplněni Duchem Svatým a začali mluvit jinými jazyky, jak jim Duch dával promlouvat. Kréťané i Arabové – slyšíme je mluvit našimi jazyky o velikých Božích věcech!" A ukážu zázraky nahoře na nebi a znamení dole na zemi, krev a oheň a oblaka dýmu. A stane se, že každý, kdo bude vzývat jméno Pána, bude spasen.‘" Zázraky mluvení cizým jazykem byly potvrzením evangelia, které bylo o Letnicích poprvé kázáno. Forma autentizovala a potvrzovala obsah. Bylo to něco neobvyklého a zázračného. Dobrá zpráva o Ježíši Kristu byla kázána židům, kteří přišli uctívat do Jeruzaléma ze všech končin světa, v jejich vlastním jazyce. Nebylo pochyb že Bůh je v akci. Postoj posluchačů byl však rozhodující! Ne všichni Slovu uvěřili, někteří se posmívali.
Ovoce zázraků je vidět dále ve Skutcích 5:11,12 Na celou církev i na všechny, kdo to slyšeli, pak přišla veliká bázeň. Skrze ruce apoštolů se tedy dělo mezi lidem mnoho znamení a zázraků a všichni bývali jednomyslně spolu v Šalomounově sloupoví. Zázraky potvrzovaly, že apoštolové jsou těmi za které se vydávají – Kristovi pověřence – a potvrzovaly, že to co apoštolové učí je od Boha. Byl to Bůh, který činil zázraky skrze ruce apoštolů. Sk 14: 2-4 Ale ti Židé, kteří neuvěřili, rozezlili duše pohanů a poštvali je proti bratrům. Ti tam tedy strávili dlouhý čas a směle mluvili v Pánu, který vydával svědectví slovu své milosti a působil, aby se skrze jejich ruce děla znamení a zázraky. Obyvatelstvo města se tedy rozdělilo; jedni byli s Židy, ale jiní s apoštoly. Obyvatelstvo města se rozdělilo, jedni uvěřili slovu milosti a druzí neuvěřili.
Apoštol Pavel zmiňuje v listě Římanům, že pohané byli přiváděni k poslušnosti víry v evangelium (Ř 1:5 …skrze něhož jsme přijali tuto milost, totiž apoštolství pro jeho jméno, k poslušnosti víry mezi všemi národy), jehož autenticita byla potvrzována divy a zázraky. Ř 15:17-19 Ohledně Božích věcí tedy mám chloubu v Kristu Ježíši. Neodvážil bych se totiž mluvit o něčem, co by skrze mě Kristus nevykonal k přivedenípohanůk poslušnosti slovem i skutkem, v moci divů a zázraků, v moci Božího Ducha, takže jsem od Jeruzaléma a okolo až k Illyrii všechnonaplnil Kristovým evangeliem.
V 2. listě Korintským Pavel zmiňuje znamení apoštola. Pavel byl obviněn, že není tím za koho se vydává, že není Kristovým apoštolem. Pavel však připomíná Korinťanům, že byl jasně autentizován, a že skutečnost, že je Kristovým apoštolem byla jasně mezi nimi prokázána pomocí znemení, divů a zázraků. 2 Kor. 12:12,13a Znamení apoštola byla mezi vámi vykonána ve vší vytrvalosti, ve znameních, divech i zázracích. Vždyť v čem jste byli ukráceni oproti ostatním církvím…?
Velice důležitou pasáží pro téma zázraků a divů se nachází v listě Židům. Žd 2:1-4 Proto musíme věnovat tím větší pozornost tomu, co jsme slyšeli, abychom to snad neminuli. Jestliže totiž slovo řečené skrze anděly bylo pevné a každému přestoupení a neposlušnosti se dostalo spravedlivé odplaty, jak potom unikneme my, zanedbáme-li takovéto spasení, jenž začalo být zvěstováno skrze samotného Pána a nám bylo potvrzeno těmi, kteří ho slýchali? Také Bůh je podle své vůle dosvědčuje znameními i divy, rozličnými zázraky a udílením Ducha Svatého. Znovu je zde zmíněn pravý záměr zázraků a znamení – potvrdit pravdivost toho co je řečeno a potvrdit to, že to co je řečeno je skutečně Boží Slovo!