Filipským 4:1Moji bratři, které miluji a po nichž toužím, jste mou radostí a slávou; proto stůjte pevně v Pánu, milovaní. Církev povětšinou odráží to, co je učena. A miluje-li pastor svoji církev, ona to pozná a pozitivně reaguje. Samozřejmě, vždy budou nějací „jedinci“, kteří budou jiní, ale myslím tím to zdravé jádro církve, lidi, kteří jsou okolo pastora, ducha církve a její učení. A právě proměna životů jednotlivců církve přináší pastorovi radost. Když ztracení jsou nalezeni a přivedeni ke spáse, když zajatí hříchem naleznou osvobození, a když beznadějní naleznou naději. Naše životy jsou pak jako by vizitkou našeho pastora (slávou) a přinášejí mu radost. Jako když otec vidí odraz sebe ve svých dětech, stejně tak i pastor, který nás nabádá, abychom v pravdě stáli pevně. A my se můžeme pomodlit a učinit rozhodnutí, že milostí Boží to nebudeme my, kdo pastora zarmoutí. Bylo jich už mnoho kolem nás, ale my to nebudeme a k tomu nám dopomáhej Bůh.