Naše služba, ale hlavně služba našeho Pastora církvi je oběť. Je to oběť jeho soukromého času, oběť času jeho rodiny a manželky, oběť času, který by mohl věnovat svým dětem a správcovství domu či bytu, je to oběť jeho vlastního života. A přesto v tom všem se raduje, protože má pastýřské srdce a jeho úřad i sám jeho život je odvozen z Boha. Když Bohu něco obětuji, mám v tom být radostný, .. vždyť ‚radostného dárce miluje Bůh‘. 2Kor 9:7. Když tedy Bohu sloužím, mám v tom mít radost, a pokud ji nemám, tak ať to radši nedělám. Vždyť jestli-že mám pocit, že mi církev a křesťanství bere můj čas, a že mě to otravuje, tak se dříve nebo později budu na církev a na samotného Boha zlobit a zahořknu. Pokud vidím nějakou příležitost k poznání či zjevení Boha ostatním jako něco, co mi bere můj život, tak přijímám Satanovu mysl, který již v knize Genesis přesvědčil Adama a Evu, že jim chce Bůh něco zapřít a vzít. Správné je však vidět za slovem „oběť“ slovo, které ji motivuje k činu a tím slovem je „láska“. Jan 3:16 Neboť Bůh tak miloval.., že dal.. Poznejme proto Kristovu oběť, abychom mohli poznat Kristovu lásku a abychom byli schopni s radostí podstupovat „oběti“.