Tento překrásný verš je mnohými vykládán tak, že se strachem bychom měli kontrolovat své jednání, abychom tak nakonec dosáhli spásy, za své dobré činy. Takové tvrzení je démonské, protože ubírá z významu a moci Kristova kříže a dokonané práci na kříži (Jan 19:30), jeho zástupné oběti jako jediného prostředku k uspokojení Boží Svatosti a požadavků spravedlnosti. Tento verš mluví právě naopak o věčné jistotě spásy, jak učí i celý úradek Boží. Vždyť fráze „s bázní a chvěním uskutečňujte spasení svých duší.“, nemluví o ničem jiném, než že „spasení našich duší“, je již faktem a my je máme pouze uvádět v praxi. Neznamená to, že se máme snažit o naší spásu, ale že na základě naší spásy se máme snažit o její uvedení v život. Nepíše se zde „získejte spasení svých duší“, ale „uskutečňujte je“. Rozšířený překlad by zněl asi takto „Uskutečňujte, neboli uvádějte v praxi a aplikujte do života s bázní a chvěním to spasení vašich duší, které již máte“. Takže jednoduše řečeno, pokud jsme spaseni, žijme i pro druhé.