Historický vývoj významu slova víno

Když se dnes řekne víno, anglicky wine, latinsky vinum, řecky oinos a hebrejsky yayin, každý si ihned vybaví alkoholický nápoj vyráběný z vinné révy. Bylo tomu ale vždycky tak? Když se podíváme do anglického slovníku (General English Dictionary) z roku 1978, dočteme se, že víno je alkoholický nápoj, mošt, sladké víno, čerstvě vymačkaná šťáva z hroznů. New English Dictionary z roku 1748 nám řekne, že víno znamená za 1. hroznová šťáva, 2. alkoholický nápoj vyextrahovaný i z jiného ovoce než z vinných hroznů. Anglický překlad spisů Josefa Flavia z roku 1737 překládá v pojednání o číšníkově vizi v Genesis 40 čerstvě vymačkanou šťávu z hroznů slovem víno (angl. wine). Z toho vyplývá, že například v letech 1604 – 1611, kdy vznikl anglický překlad krále Jakuba (angl. KJV), překladatelé zcela jistě znali dvojí význam slova víno (čerstvě vymačkaná šťáva z hroznů; alkoholickou zkvašenou šťávu z hroznů) a tudíž jim nepřipadalo vůbec divné použít slovo víno v Novém i Starém Zákoně jak pro čerstvou šťávu tak pro alkoholický nápoj ze šťávy vyrobený. Latinský spis Theatrum Botanicum definuje slovo víno (lat. vinum), jako čerstvě vymačkanou šťávu z hroznů. Čerstvě vymačkanou šťávu z hroznů po převaření označuje slovem sapa, nebo defrutum. Plinius mluví o sapa, či defrutum jako o tzv. „sladkém vínu“ společně s dalšími druhy nezkvašeného vína. Fraseologica Generalis definuje mustum (lat. mošt), jako nové víno. Při slově víno si dnes sice mnoho lidí vybaví alkoholický nápoj vyráběný z vinné révy, ale vykládat Bibli na základě takové skutečnosti je zcela nesmyslné.

Víno v Bibli – Starý Zákon      

Řecký překlad Starého Zákona, Septuaginta (LXX), překládá řeckým slovem oinos hebrejské slovo tyroš, které znamená výlučně a pouze nezkvašenou šťávu z hroznů.

Genesis 27:28 – Dejž tobě Bůh z rosy nebeské, a z tučnosti zemské, i hojnost obilé a vína (LXX ř. oinos, hebr. tyroš)

Přísloví 3:10   A naplněny budou stodoly tvé hojností, a presové tvoji mstem (hebr- tyroš; LXX ř. oinos) oplývati budou

Septuaginta (LXX), překládá řeckým slovem oinos i hebrejské slovo yayin, které, jak je vidět z kontextu, v Bibli znamená zkvašenou i nezkvašenou šťávu z hroznů:

Význam hebrejského slova  „yayin“ –  zkvašená šťáva z hroznů:

Genesis 9:20,21: Noé pak obíraje se s zemí, začal dělati vinice. A pije víno, opil se, a obnažil se u prostřed stanu svého.

Genesis 19:32,33: Poď, dejme píti otci našemu vína, a spěme s ním, abychom zachovaly z otce našeho símě. I daly píti otci svému vína té noci; a všedši prvorozená, spala s otcem svým, kterýžto necítil, ani když lehla, ani když vstala.

1. Samuelova 25:36,37: A tak navrátila se Abigail k Nábalovi, an měl hody v domě svém jako hody královské; a srdce Nábalovo rozveselilo se bylo v něm, a byl opilý velmi. Pročež ona neoznámila jemu nejmenšího slova až do jitra.
Nazejtří pak, když z vína vystřízlivěl Nábal, tedy oznámila jemu žena jeho ty věci. I zmrtvělo v něm srdce jeho, a učiněn jest jako kámen.

Biblická výstraha proti „yayin“:

Přísloví 23: 29- 35: Komu běda? Komu ouvech? Komu svady? Komu křik? Komu rány darmo? Komu červenost očí? Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje. Naposledy jako had uštípne, a jako štír ušťkne. Oči tvé hleděti budou na cizí, a srdce tvé mluviti bude převrácené věci, A budeš jako ten, kterýž spí u prostřed moře, a jako ten, kterýž spí na vrchu sloupu bárky. Díš: Zbili mne, a nestonal jsem, tloukli mne, a nečil jsem; když procítím, dám se zase v to. (víno – hebr. yayin)

Přísloví 20: 1: Víno činí posměvače, a nápoj opojný nepokojného; pročež každý, kdož se kochá v něm, nebývá moudrý. (víno – hebr. yayin)

Izajáš 28:7: Ale i ti od vína bloudí, a od opojného nápoje se potácejí. Kníže i prorok bloudí, přeplňujíce se nápojem opojným, pohlceni jsou od vína, potácejí se od nápoje opojného, bloudí u vidění, chybují v soudu. (víno – hebr. yayin)

Význam hebrejského slova „ yayin“ – nezkvašená šťáva z hroznů:

Genesis 49:11 Uváže k vinnému kmenu osle své, a k výbornému kmenu oslátko oslice své. Práti bude u víně roucho své, a v červeném víně (hebr. doslova v krvi hroznů) oděv svůj. /jedná se o hebrejský paralelismus. Víno (hebr. yayin) je krev hroznů – tj. jejich přirozený obsah, čerstvě vymačkaná šťáva/

Izajáš 16:10 A přestalo veselé a plésání nad polem úrodným, na vinicích se nezpívá, ani prokřikuje, vína v presích netlačí ten, kterýž tlačívá. Takž i já provyskování přestávám. (víno – hebr. yayin)

Jeremiáš 40:10,12 Nebo aj, já bydlím v Masfa, abych sloužil Kaldejským, kteříž přicházejí k nám, vy pak sklízejte víno a letní ovoce i olej, a skládejte do nádob svých, a zůstaňte v městech svých, kteráž držíte. Navrátili se všickni Judští ze všech míst, kamž rozehnaní byli, a přišli do země Judské k Godoliášovi do Masfa. I nazbírali vína a letního ovoce velmi mnoho. (víno – hebr. yayin)

Pláč 2: 11,12: Zhynuly od slz oči mé, zkormoutily se vnitřnosti mé, a vykydla se na zem játra má, pro potření dcery lidu mého, když i nemluvňátka a prsí požívající na ulicích města se svírají. A říkají matkám svým: Kdež jest obilé a víno? když se jako zraněný svírají po ulicích města, a vypouštějí duše své na klíně matek svých. (víno – hebr. yayin) /čerstvá šťáva z hroznů byla pro své výborné vyživovací vlastnosti normální a vyhledávanou součástí stravy/

Jób 32:19 Aj, břicho mé jest jako mest (hebr- yayin; LXX ř. oinos) nemající průduchu, jako sudové noví rozpuklo by se /v tomto verši se hebr. sloveso yayin používá pro mošt v procesu kvašení. V rabínské literatuře se slovo yayin také používá pro zvašenou i nezkvašenou šťávu z hroznů. Encyclopedia Judaica uvádí, že nové víno (čerstvá šťáva) před zkvašením je yayin mi-gat, doslova: víno z lisu, yayin yashan je víno (šťáva) z minulého roku a yayin yashan noshan je velmi staré víno (šťáva). 

Víno v Bibli – Nový Zákon

Význam řeckého slova „oinos“ – zkvašená šťáva z hroznů:

Efezským 5:18: Neopíjejte se vínem, v němž je prostopášnost, ale buďte naplňováni Duchem.

Zjevení 17: 1,2: Tehdy přišel jeden z těch sedmi andělů, kteří měli sedm koflíků, a promluvil se mnou. Řekl mi: "Pojď, ukážu ti odsouzení veliké nevěstky, která sedí na mnohých vodách, se kterou smilnili králové země a obyvatelé země se opili vínem jejího smilstva." /duchovní cizoložství je zde symbolizováno intoxikující zkvašenou a upravenou šťávou z hroznů/

Význam řeckého slova „oinos“ – nezkvašená šťáva z hroznů:

Matouš 9:17 Také se nelije nové víno do starých nádob. Jinak se nádoby roztrhnou, víno se vylije a nádoby se zničí. Nové víno se přece lije do nových nádob a tak se obojí zachová." /zjevně se nejedná o víno v procesu kvašení, ale právě naopak. Procesu kvašení by neodolal žádný měch – starý ani nový! Jób 32:19 Aj, břicho mé jest jako mest (hebr- yayin; LXX ř. oinos) nemající průduchu, jako sudové noví (hebrejsky doslova nové měchy) rozpuklo by se. Víno bylo při procesu kvašení ukládáno do hliněných nádob, které jediné mohli vydržet sílu plynů produkovaných při kvašení. Ježíš Kristus zde jasně mluví o čerstvé šťávě z hroznů, která se ukládala do nových měchů. Protože zbytky šťávy a sraženiny ve starých měších by odstartovaly proces kvašení a čerstvou šťávu by znehodnotily a měchy by byly protrženy.

Ježíš Kristus a víno

Zázrak  v Káně Galileiské

Jan 2:1– 11:  Třetího dne pak byla svatba v Káně Galilejské a byla tam Ježíšova matka. Na svatbu byl pozván také Ježíš a jeho učedn
íci. A když došlo víno, řekla Ježíši jeho matka: "Nemají víno." Ježíš jí řekl: "Ženo, co mám já s tebou? Moje hodina ještě nepřišla." Jeho matka řekla služebníkům: "Udělejte, cokoli by vám řekl."

A stálo tam šest kamenných nádob na vodu k židovskému očišťování, každá o obsahu dvou nebo tří měr. Ježíš jim řekl: "Naplňte ty nádoby vodou." Naplnili je tedy až po okraj. Potom jim řekl: "Teď nalijte a doneste vrchnímu správci svatby." A donesli. Jakmile vrchní správce svatby okusil tu vodu, z níž se stalo víno (a nevěděl, odkud je, ale služebníci, kteří tu vodu nalévali, věděli), zavolal ten vrchní správce ženicha a řekl mu: "Každý člověk podává nejdříve dobré víno, a když jsou hosté opilí, tehdy to horší. Ty jsi zachoval dobré víno až doteď." Tím udělal Ježíš v Káně Galilejské počátek zázraků a zjevil svou slávu. A jeho učedníci v něho uvěřili.

V Káně Galileiské proměnil Ježíš na závěr svatby 6 nádob plných vody ve víno. Jedna nádoba používaná pro židovskou ceremoniální očistu měla obsah cca 60 litrů. Lidé, kteří učí, že se jednalo o alkoholickou zkvašenou šťávu z hroznů tvrdí, že Ježíš, po té co byli všichni opilí dozásobil již opilou společnost dalšími 360 litry alkoholického vína a tím zjevil svou slávu (sláva, ř. doxa, je zjevení Božího charakteru) – zjevil Svou milost, lásku, milosrdenství, moc, moudrost, atd.. Žalm 138:2 Skláněti se budu k chrámu svatému tvému, a oslavovati jméno tvé pro milosrdenství tvé a pro pravdu tvou; nebo jsi zvelebil nade všecko jméno své a slovo své (hebr. doslova: neboť jsi zvelebil slovo své nade všecko jméno své). Boží slovo je přesným zjevením Božího charakteru. Ježíš řekl v Matoušovi 5:17 Nedomnívejte se, že bych přišel rušiti zákona aneb proroků. Nepřišelť jsem rušiti, ale naplniti. Ježíš, Bůh v lidském těle, autor Starého Zákona, žil v naprosté shodě se Starým zákonem a se zjevenou Boží vůlí. Ježíš žil v naprostém souznění s verši starého zákona, které jasně odsuzují požívání alkoholu a alkoholické zkvašené šťávy. Viz.: Přísloví 23: 29- 35 Přísloví 20: 1, Izajáš 28:7. Učit, že Ježíš proměnil v Káně Galileiské vodu v alkoholickou zkvašenou šťávu z hroznů znamená učit, že Ježíš žil a jednal v protikladu se Starým Zákonem, v hříchu.

Ve verši 10 správce říká ženichovi: …a když jsou hosté opilí (methuo). Řecké slovo methuo je použito v řeckém překladu Starého Zákona (LXX) v Žalmu 23:5: …kalich můj naléváš, až oplývá (methuo). Dále je použito v Žalmu 65:10 a Jeremiáš 31:14 ve stejném smyslu – „naplnit do systosti“. Toto slovo tudíž nutně neznamená opilí, i když je v takovém významu často používáno a může jednoduše znamenat napít se do sytosti, „co hrdlo ráčí“.    

Dále říká správce: Ty jsi zachoval dobré víno až doteď. Dobré víno je řecky „kalon oinos“. Je velice zajímavé, že je zde použito slovo „kalon“ a ne řecké slovo „agathos“, které znamená užitečný, potěšující, dobrého složení, jak se patří, tak jak má být. Slovo „kalon“ podle Strongova řeckého slovníku znamená: překrásný fyzicky, nebo morálně, harmonicky krásný a krásný na pohled. Samo použití slova „kalon“ je tak v naprostém protikladu s Biblickým pohledem na alkohol (Přísloví 23: 29- 35, Přísloví 20: 1). Nedejme se zmást frází „dobré víno.“ Nepřisuzujme tomuto slovu význam jenom proto, že dnešní svět používá tuto frázi ve smyslu „dobré pro svou sílu a schopnost intoxikovat“. Takový význam zde toto slovo nemá.

Starodávní autoři jako "Plinius, Plutarch and Horacius popisují víno jako dobré, nebo zmiňují víno jako nejlepší takové, které je neškodné a neviné – poculis vini innocentis. Nejužitečnější víno – utilissimum vinum – bylo víno, které mělo jen malou sílu; a nejprospěšnější víno – saluberrimum vinum – bylo to, u kterého nebylo do moštu, nebo šťávy nic přimícháno. Plinius jednoznačně říká, že „dobré víno“ je to, které neobsahuje žádný alkohol. Není proto správné předpokládat, že „dobrým vínem“ v Janovi 2:10 je míněno silnější než to předchozí. Víno o kterém se tu mluví bylo bez pochyby víno, které se běžně v Palestině pilo, což byla čistá šťáva z hroznů. Římský básník Virgil (70-19 B.C.) při popisu technologie zpracování šťávy z hroznů zmiňuje pytlovinu (cola) jako standartní vybavení lisu (prelum) na lisování vinné révy. Plinius vysvětluje, že úkolem tohoto „filtru“ bylo odstranění veškerých kvasných látek z čerstvě vymačkané šťávy. Říká: „Vína jsou nejvíce přínosná, když je z nich odstraněn veškerý potenciál pomocí cedítka [sac
co]. V tomto výroku Plinius jasně vysvětluje, že úkolem cedítka (sacco) bylo odstranění kvasných látek, které umožňují vínu zkvasit a stát se alkoholickým. Je zřejmé, že šťáva z hroznů byla filtrována, aby z ní byl odstraněn potenciál intoxikace pomocí zkvašení. Plutarch, životopisec a moralista z 1. st. po Kr. poté co popisuje filtrovací proces v podstatě stejnými slovy, dodává: „Nejpříjemnější víno k pití je to, které nezapaluje mozek, ani nezamořuje mysl a vášně.“

Poslední večeře

Matouš 26:27-30 Potom vzal kalich, vzdal díky a podal jim ho se slovy: "Pijte z něho všichni, neboť to je má krev nové smlouvy, která se prolévá za mnohé na odpuštění hříchů. A říkám vám, že od této chvíle už nebudu pít z tohoto plodu vinného kmene až do toho dne, kdy ho s vámi budu pít nový v království svého Otce."
A když zazpívali žalm, vyšli na Olivetskou horu.

Správné pochopení nápoje použitého při události popsané v této pasáži je možné na základě správného kontextu. „Poslední večeře“ Páně byla událost předepsána Starým Zákonem – Svátek minutí – Exodus 12:11,14: Takto jej pak jísti budete: Bedra svá přepásaná míti budete, obuv svou na nohách svých a hůl svou v ruce své, a jísti budete s chvátáním; nebo Jití jest Hospodinovo. Egyptské. A budeť vám den ten na památku, a slaviti jej budete slavný Hospodinu po rodech svých; právem věčným slaviti jej budete.  Svátek minutí měl svá přesná pravidla: Exodus 12:15,19,20 Za sedm dní přesné chleby (matstsah – doslova: nezkvašené) jísti budete, a hned prvního dne vyprázdníte kvas z domů vašich; nebo kdožkoli jedl by co kvašeného (chametz) od prvního až do sedmého dne, vyhlazena bude duše ta z Izraele. Za sedm dní nebude nalezeno kvasu v domích vašich; nebo kdo by koli jedl něco kvašeného, vyhlazena bude duše ta z shromáždění Izraelského, tak příchozí jako zrozený v zemi.
Nic kvašeného jísti nebudete, ale ve všech příbytcích vašich jísti budete chleby přesné. Pasáže v Exodu 12 jsou naprosto jasné. Verš 19 říká, že nic zkvašené se nebude nacházet v domech vašich, natož pak konzumováno.  Exodus 13:6,7 jde ještě dál: Za sedm dní jísti budeš chleby přesné, dne pak sedmého slavnost bude Hospodinova. Přesní chlebové jedeni budou za dnů sedm, aniž spatříno bude u tebe co kvašeného, aniž se uhlédá u tebe kvas ve všech končinách tvých. Izraelitům bylo naprosto zakázáno, aby se na jejich celém teritoriu nacházelo cokoliv zkvašeného.

Kvas je symbolem hříchu

Matouš 12:6,11: Ježíš pak řekl jim: Hleďte a varujte se kvasu farizejského a saducejského. I kterakž nerozumíte, že ne o chlebu mluvil jsem vám, pravě, abyste se varovali kvasu farizejského a saducejského?

1. Korintským 5:6-8: Neníť dobrá chlouba vaše. Zdaliž nevíte, že maličko kvasu všecko těsto nakvašuje? Vyčisťtež tedy starý kvas, abyste byli nové zadělání, jakož jste nenakvašení. Neboť jest Beránek náš velikonoční za nás obětován, Kristus.
A protož hodujmež ne v kvasu starém, ani v kvasu zlosti a nešlechetnosti, ale v přesnicích (minutí) upřímnosti a pravdy.

Je naprosto nepochopitelné jak by mohla být krev Ježíše Krista ( symbolizována něčím zkvašeným. Je dobré si povšimnout, že v celé pasáži se nikde nezmiňuje slovo víno (oinos), ale z plodu vinného kmene, aby byly odstraněny jakékoliv pochyby o tom že se jedná o nezkvašenou šťávu z hroznů. Talmud uvádí, že při svátku minutí každý vypil přibližně 1,5 litru. Pohárů bylo víc, v Mt 26:27 se pravděpodobně jedná o 4. pohár, tzv. „Pohár požehnání“ (1. Kor. 10:1 Kalich požehnání, který žehnáme – není to snad společenství Kristovy krve? Chléb, který lámeme – není to snad společenství Kristova těla?)

Při posouzení všech aspektů pasáže popisující „Večeři Páně“ je zcela jasné, že Ježíš se svými učedníky pili nezkvašenou šťávu z hroznového vína. Kdyby Ježíš pil se svými učedníky při poslední večeři alkoholické víno opilost by byla značná a k odchodu na Olivetskou horu a k následnému rozhovoru, tak jak zaznamenáno v Matoušově evangeliu by vůbec nedošlo.

Učedníci a víno  

To že křesťané v rané církvi byli vyhlášenými abstinenty je patrné s pasáže ve Skutcích 2:13 – 15 Jiní se ale posmívali a říkali: "Jsou opilí novým vínem!" Petr však spolu s jedenácti povstal, pozvedl svůj hlas a promluvil: "Muži z Judska i všichni, kteří přebýváte v Jeruzalémě, toto ať je vám známo a vyslechněte má slova: Jistěže tito nejsou opilí, jak se domníváte. Vždyť je teprve třetí denní hodina!

Řecké slovo pro „nové víno“ je gloukos, ne oinos, a znamená výhradně nezkvašenou šťávu. Židé byli velice zruční v tom jak zachovat nezkvašenou šťávu po dlouhou dobu. Tato šťáva byla tak oblíbená, že se stalo zvykem ji pít každé ráno k snídani. Nicméně běžná židovská praxe byla nic nejíst a nepít až do 3 hodiny.  

Někteří lidé, kteří byli svědky kázání apoštolů při Letnicích tedy jinými slovy ironicky říkali: „Tito vyhlášení abstinenti se opili nezkvašenou šťávou (gleoukos)!“, nebo jinak: „Tihle suchaři se opili limonádou!“ Petr odpovídá způsobem, který se hodil na tyto posměvače. Kdyby řekl „Nejsme opilí, protože alkohol nepijeme!“ mohl by se dočkat odpovědi: „Pijete, ale tajně, když vás nikdo nevidí!“ Petr veden Duchem Svatým používá obecné zásady, které posměvačům byly známy a mluví k nim se stejnou ironií: „Jak můžeme být opilí nezkvašenou šťávou, když víte, že se před 3 ni
c nejí ani nepije!“

Závěr  

Když prozkoumáme téma vína ve světle plného učení Božího Slova a isagogiky dospějeme k jasnému závěru, že požívání alkoholických nápojů v jakékoliv míře nemá žádné Biblické opodstatnění, ba právě naopak, že Bible proti konzumaci alkoholu v jakékoliv míře jasně varuje.

Leviticus 10:9–11: Mluvil také Hospodin Aronovi, řka: Vína a nápoje opojného nebudeš píti, ty ani synové tvoji s tebou, kdyžkoli budete míti vcházeti do stánku úmluvy, abyste nezemřeli, (ustanovení věčné to bude po rodech vašich); Také abyste rozeznati mohli mezi svatým a neposvěceným, a mezi čistým a nečistým;Též abyste učili syny Izraelské všechněm ustanovením, kteráž mluvil Hospodin k nim skrze Mojžíše. Přestože tato pasáž se týká kněží Starého Zákona, pomáhá nám lépe pochopit Boží postoj vůči alkoholu. Každý Novozákoní věřící,. coby kněží, ve kterém neustále přebývá Bůh jako ve stánku, je povolán do neustálého společenství s Ním u slitovnice. Dále je povolán k rozlišení a učení.

Efezským 5:16-18 Dbejte tedy pečlivě na to, jak máte chodit: ne jako nemoudří, ale jako moudří. Vykupujte čas, protože dny jsou zlé. Proto nebuďte nerozumní, ale chápejte, co je Pánova vůle. Neopíjejte se vínem, v němž je prostopášnost (řecky – asotia), ale buďte naplňováni Duchem. Podle Stronga je řecké slovo asotia složeno ze záporu – negace a a ze slova sozó, znamenajícího: zachránit, držet v bezpečí a zdraví, vysvobodit z nebezpečí zničení, uzdravit. Tato pasáž říká, že v samotném alkoholickém víně je negace všech výše zmíněných skutečností. V samotném alkoholickém víně je nebezpečí a nebezpečné místo, které člověka může přivést na místo zničení a nemoci. Přísloví 23: 29- 35 (Komu běda? Komu ouvech? Komu svady? Komu křik? Komu rány darmo? Komu červenost očí? Těm, kteříž se zdržují na víně; těm, kteříž chodí, aby vyhledali strojené víno. Nehleď na víno rdící se, že vydává v koflíku záři svou, a přímo vyskakuje), říká, že na víno se nemáme ani podívat, ntož ho konzumovat, ať už v jakémkoliv množství!

Římanům 12:1,2 Protož prosím vás, bratří, skrze milosrdenství Boží, abyste vydávali těla svá v obět živou, svatou, Bohu libou, rozumnou službu svou.
A nepřipodobňujte se světu tomuto, ale proměňtež se obnovením mysli své, tak abyste zkusili, jaká by byla vůle Boží dobrá, libá a dokonalá.

1.Petr 4:3,4 Dostiť jest zajisté nám na tom přeběhlém času života, v němž jsme líbosti pohanů páchali, chodivše v nestydatých chlipnostech, v žádostech, v zbytečném pití vína, v hodování, v opilství, a v ohyzdném modlosloužení. A protož když s nimi neběháte k takovému vydávání se v rozpustilost, zdá se jim to cosi nového býti, a rouhají se tomu.

Buďme tedy moudří, vykupujme čas, mějme rozlišení (1Jan4:1) a nenásledujme zvyky světa.