Dům, který je vnitřně rozdělen neobstojí. A také máme být jedno, jako On se svým Otcem na nebesích jsou jedno. Církev, která je rozdělená v mysli, bude dříve nebo později rozdělená fakticky. A v našich vztazích to není jiné! Jak ale máme mít stejnou mysl, když on (ona) má úplně jiný názor? Mám se tedy podřídit názoru toho druhého, abychom měli „stejnou mysl“? Nemyslím si, že to je to správné řešení, protože nakonec bychom skutečně oba mohli mít stejnou mysl, ale také bychom mohli být společně úplně vedle. Nepodřizuji se totiž mysli toho druhého. Mýt společnou mysl se míní, smýšlet společně s Kristem tak, jak On o věcech smýšlí. Pokud každý z nás budeme mít stejnou mysl s Kristem, budeme zároveň jednotní i sami se sebou. A to platí jak pro církev, tak pro naše vztahy.