Zdá se nám to jako silná slova? A nebo jako zbožné přání? Tak to je výzva k zamyšlení. Každý by si měl odpovědět sám před sebou, „co pro mne znamená žít?“ „A co pro mne znamená smrt?“ Kristus pro Pavla není jen na prvním místě v životě, Kristus je jeho životem, pro Něj žije a pro Něj také zemře (ukřižován hlavou dolů). Pavel měl několikrát osobní setkání s Kristem (sražen z koně, vytržen do třetího nebe apod.) a to na něj zanechalo takový vliv, že umřel tomu starému a začal žít tomu novému, tj. Kristu. Stejně tak setkání každého křesťana s Bohem by mělo vést nejen ke spáse, ale i k následnému odvrácení od starého způsobu života k novému v Kristu. Naše smrt vůči světu je nám ziskem vůči Bohu. Umřeme dobrovolně všemu, co Bůh v našich životech nechce, abychom mohli žít nadpřirozený život vzkříšení. Život v moci a slávě a vítězství. Ve vítězství, které On za nás již vybojoval na kříži.