Řím 3:23 Neboť není rozdílu. Všickniť zajisté zhřešili, a nemají slávy Boží. Všichni jsme hříšní a sami to víme, pokud to zrovna z nějakého důvodu nepopíráme. (Řím3:23). Otázka pak je, co s tím děláme. Snad nejdůležitější doktrínou a učením jakéhokoliv náboženství je právě doktrína ospravedlnění. To znamená, jak jsme před Bohem ospravedlněni. Jaká je ta metoda, která nám přinese ospravedlnění, která stojí za tím, že budeme Bohem přijati (a půjdeme do nebe).

Řím 5:1 Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Jezukrista. Řím 11:6 A poněvadž z milosti, tedy ne z skutků, sic jinak milost již by nebyla milost. Pakli z skutků, tedy již není milost, jinak skutek nebyl by skutek. Bible naprosto jasně a autoritativně učí a bez jakýchkoliv pochyb, že člověk je ospravedlněn milostí (tzn. zadarmo) skrze víru. Ef 2:8-9 Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami z sebe: dar jest to Boží, Ne z skutků, aby se někdo nechlubil. Pokud by k tomu chtěl někdo něco přidávat, tak by tím ubíral z díla Krista na kříži. Buďto skutečně věříme, že Kristus za nás plně zaplatil, buďto skutečně věříme že Jeho oběť byla dostatečná, buďto skutečně důvěřujeme dokonané práci kříže, a jsme navěky spaseni, a nebo tomu prostě nevěříme, i když to navenek tvrdíme. Pokud totiž někdo bude prohlašovat svojí víru v Kristovo spásné a výkupné dílo na kříži, ale pak bude jednat jinak, tak to znamená, že v to, co Kristus pro něj učinil (usmíření s Bohem, Řím 5:1) nedůvěřuje a utíká se k nějakým dalším skutkům (sebe)ospravedlnění. Ty jsou však před Bohem nepřijatelné, neboť Bůh je potěšen ve svém Synu a Jeho spásném díle, které dokonal. Jan 19:30 A když okusil Ježíš octa, řekl: Dokonánoť jest.

Pokud někdo tedy skutečně důvěřuje Písmu, že Kristova zástupná oběť je plně dostačující k zaplacení (a odpuštění) jeho hříchů, a přijme to vírou, tzn. opře se o to jakožto o jedinou možnou cestu spásy, je spasen.

Pokud někdo však tvrdí, že jěště něco jiného je třeba, znamená to že nedůvěřuje Kristovu kříži, nedůvěřuje svědectví Písma a snižuje cenu Kristovy krve a oné platby za hřích, a spoléhá se raději na své dodatky. Nikdo totiž nebude ospravedlněn skrze (za, pro) své skutky, nebo kvůli své věrnosti v návštěvnosti církve, nebo kvůli tomu, že se účastní sakramentů jako je večeře Páně (eucharistie) a zpověď kněžím, nebo pro to, že tvrdí že mluví v “jazycích“, nebo že se nechal pokřtít. Spása je jen a jen a pouze milostí skrze víru.

A pokud smýšlíte jinak, přemýšlejte prosím o tom (s Bohem a s Biblí). Ef 2:8-9 Nebo milostí spaseni jste skrze víru, a to ne sami z sebe: dar jest to Boží, Ne z skutků, aby se někdo nechlubil.

Řím 3:20 Protož z skutků Zákona nebude ospravedlněn žádný člověk před obličejem jeho; nebo skrze Zákon přichází poznání hřícha. 3:22 Spravedlnost totiž Boží, skrze víru Ježíše Krista, ke všem a na všecky věřící. 3:24 Spravedlivi pak učiněni bývají darmo, milostí jeho, skrze vykoupení, kteréž se stalo v Kristu Ježíši, 3:25 Jehožto Bůh vydal za smírci, skrze víru ve krvi jeho, k ukázání spravedlnosti své, skrze odpuštění předešlých hříchů, 3:26 V shovívání Božím, k dokázání spravedlnosti své v nynějším času, k tomu, aby on spravedlivým byl a ospravedlňujícím toho, jenž jest z víry Ježíšovy. 3:28 Protož za to máme, že člověk bývá spravedliv učiněn věrou bez skutků Zákona.3:30 Poněvadž jeden jest Bůh, kterýž ospravedlňuje obřízku z víry, a neobřízku skrze víru.

4:1 Což tedy díme, čeho jest došel podle těla Abraham otec náš? 4:2 Nebo byl-liť Abraham z skutků spravedliv učiněn, máť se čím chlubiti, ale ne u Boha. 4:3 Nebo co praví Písmo? Uvěřil pak Abraham Bohu, i počteno jemu za spravedlnost. 4:4 Kdožť skutky činí, tomuť odplata nebývá počtena podle milosti, ale podle dluhu. 4:5 Tomu pak, kdož nečiní skutků, ale věří v toho, kterýž spravedlivého činí bezbožníka, bývá počtena víra jeho za spravedlnost, 4:6 Jakož i David vypravuje blahoslavenství člověka, jemuž Bůh přivlastňuje spravedlnost bez skutků, řka: 4:9 Blahoslavenství tedy toto k obřízce-li se vztahuje toliko, čili také k neobřízce? Nebo pravíme, že Abrahamovi víra jest počtena za spravedlnost. 4:10 Kterak pak jest počtena? Zdali když byl obřezán, čili před obřezáním? Ne v obřízce, ale před obřezáním. 4:11 A potom znamení, totiž obřízku, přijal za znamení spravedlnosti víry, kteráž byla před obřezáním, na to, aby byl otcem všech věřících v neobřízce, aby i jim přičtena byla spravedlnost, 5:1 Ospravedlněni tedy jsouce z víry, pokoj máme s Bohem skrze Pána našeho Jezukrista,