A teď si představte absurdnost té situace, že si nějaký hříšník snaží usmířit Boha, který se nemění, a který určitě nezmění svoji mysl a svůj pohled na hřích. Tak třeba, že dnes zhřešíte a myslíte si, že se začnete najednou dobře chovat a „zapůsobíte“ na Boha, vyvážíte si své „zlo“ vaším „dobrem“ a Bůh kvůli tomu je tak dojat, že změní svojí mysl o vašem hříchu. Opak je pravdou a lidé, kteří tvrdí něco jiného nečtou svojí Bibli. My si nemůžeme usmířit Boha. My sami totiž jsme byli smířeni s Bohem. Bůh nemění svůj názor na hřích, ale my měníme svoje smýšlení o Bohu. CEP Koloským1:21-22 I vás, kteří jste dříve byli odcizeni a nepřátelští Bohu svým smýšlením i zlými skutky, nyní s ním smířil, když ve svém pozemském těle podstoupil smrt, (se záměrem) aby vás před Boží tvář přivedl svaté, neposkvrněné a bez úhony – CEP Romans 5:10 Jestliže jsme my, Boží nepřátelé, byli s Bohem smířeni smrtí jeho Syna, tím spíše nás smířené zachrání jeho život. Za prvé – jsme to my, kdo jsme byli nepřátelští Bohu = nás je potřeba usmířit CEP Koloským1:21-22 I vás, kteří jste dříve byli odcizeni a nepřátelští Bohu svým smýšlením i zlými skutky, nyní s ním smířil, když ve svém pozemském těle podstoupil smrt, (se záměrem) aby vás před Boží tvář přivedl svaté, neposkvrněné a bez úhony – Za druhé – Kristus nás smířil s Bohem = Bůh sám provádí smíření a ne člověk CEP Koloským1:21-22 I vás, kteří jste dříve byli odcizeni a nepřátelští Bohu svým smýšlením i zlými skutky, nyní s ním smířil, když ve svém pozemském těle podstoupil smrt, (se záměrem) aby vás před Boží tvář přivedl svaté, neposkvrněné a bez úhony – Za třetí – Kristus už nás smířil (min. čas) = jednou pro vždy a není třeba dalšího smiřování CEP Koloským1:21-22 I vás, kteří jste dříve byli odcizeni a nepřátelští Bohu svým smýšlením i zlými skutky, nyní s ním smířil, když ve svém pozemském těle podstoupil smrt, (se záměrem) aby vás před Boží tvář přivedl svaté, neposkvrněné a bez úhony – Za poslední – děkuji Bohu, že to nejsme my lidé, kteří se snaží si Boha usmířit sebemrskačstvím, lidským dobrem a sebeobětmi, ale že je to On, kdo dal oběť smíření, a že my o Bohu už přemýšlíme jinak, ne v nepřátelství.