Jan 1:14 A Slovo se stalo tělem a přebývalo mezi námi. Spatřili jsme jeho slávu, slávu, jakou má od Otce jednorozený Syn, plný milosti a pravdy. 1:11 Přišel do svého vlastního, ale jeho vlastní ho nepřijali. Stejně tak se i mnozí dnes chovají jako sami židé, jako Jeho vlastní. Nepřijímají jej. Kristovo narození totiž není legenda nebo pohádka, ale skutečnost. Skutečnost o tom, že se Bůh stal člověkem. Proto, aby nám navrátil ztracené společenství s ním, spásou skrze víru v Kristovu oběť. Celé Vánoce a vánoční svátky jsou pak nejen o dárcích, úklidu a pečení voňavého cukroví, ale právě o navráceném společenství s Kristem. Kdo je nemá, nedokáže se skutečně radovat z vánoc, uniká mu totiž ten jejich jediný význam: Jan 1:12-13Těm pak kteří ho přijali a věří v jeho jméno, dal moc stát se Božími dětmi. Ti se nenarodili, jen jako se rodí lidé, jako děti pozemských otců, nýbrž narodili se z Boha. Ano, mluvíme tu o „znovuzrození“. Člověk se musí znovu narodit. Jan 3:3Ježíš mu odpověděl: "Amen, amen, pravím tobě, nenarodí-li se kdo znovu, nemůže spatřit království Boží." Kristovo narození v Betlémě, by tedy mělo být především Kristovým narozením v našich srdcích a tím vlastně naším znovu narozením. Kristus se narodil, aby zemřel, abychom my mohli žít. A to nejen „jednou, až potom, na věčnosti“, ale už tady na zemi a právě teď. Přirozená mysl to nemůže pochopit a zdá se jí to bláznovstvím, ale je nutné se znovu narodit. Mějte tedy ty nejkrásnější vánoce s jejich skutečným významem, Kristovým narozením a Vaším znovu narozením. Jan 3:7Nediv se, že jsem ti řekl: Musíte se narodit znovu.